Začátek projektu Youth, Speak Up!
21 bodů pro 21. století by millennials and zoomers
Všechno začalo v Lucerně
V říjnu 2018 jsme tenkrát ještě jako členové Klubu mladých politologů dostali možnost vytvořit akci v rámci mezinárodní konference Forum 2000 Václava Havla. Akci v naplněné Lucerně jsme pojmenovali Youth, Speak Up!
Pozvali jsme si zástupce generace Y a Z z různých oborů (byznys, neziskový sektor, vzdělávací instituce…) a společně jsme vymysleli 21. inovativních nápadů pro Česko 21. století.
U nápadů na papíře však neskončilo! Spojili jsme se s mládežnickými organizacemi parlamentních politických stran a otevřeli pracovní skupiny v Poslanecké sněmovně.
-
Krátkodobý přístup k politice je velmi destruktivní. Žádáme proto vytyčení dlouhodobého směru České republiky, který odolá náhlým politickým výkyvům. Navrhujeme stanovit tři dlouhodobé priority naší země – rozvoj školství, technologií a infrastruktury – a tím zajistit kontinuitu a stabilitu.
-
Řada mladých lidí si myslí, že jen velmi málo z času, který tráví ve škole, jim skutečně přináší znalosti a dovednosti přispívající k pochopení současných společenských a vědních proudů. Rovněž mají pocit, že nejsou dostatečně připraveni pro uplatnění na pracovním trhu.
Žádáme proto školskou reformu, která by vyhovovala nám – mladým lidem a těm, kteří přijdou po nás. Chceme reformu takovou, která by nás připravila na výzvy moderního, globálního světa. Reformu, která by také zahrnovala kvalitní prodemokratické občanské vzdělávání ve škole i mimo ni, což je nezbytné pro uchování demokratické kultury a životního standardu v České republice.
Naopak nechceme reformu, která pouze doplní zkostnatělý a zastaralý systém. Dále žádáme, aby každý mladý člověk, který má inovativní myšlenky a potenciál, byl podpořen, mohl se realizovat a přispět tak společnosti.
-
Pokrok a průlomové objevy se nacházejí za hranou komfortní zóny. Aby se česká věda mohla rozvíjet a držet krok se světem, je třeba nebát se riskovat.
K tomu je však zapotřebí vytvořit takové podmínky, aby mladí lidé měli motivaci zůstávat ve vědě a zároveň existoval finanční polštář, který by financoval inovativní a riskantní výzkumné projekty.
-
O potřebnosti svobodné a kvalitní žurnalistiky mluví v této zemi kdekdo, přesto důvěra v tuzemské novináře klesá. I když za nynější stav mediální scény může hned několik faktorů, a to včetně chyb českých redakcí.
Profesionální žurnalistika by měla být spravedlivá, založená na faktech a nestranná. Novináři by měli fakta prezentovat, nikoliv interpretovat.
Velký vliv na upadající podporu mají také slovní útoky, které v posledních letech na adresu žurnalistů slýcháme. Zároveň chybí školám jasná a srozumitelná koncepce mediální výchovy, takže žáci i studenti dnes často nepoznají rozdíl mezi veřejnoprávním a soukromoprávním médiem nebo komentářem a zpravodajským textem.
Několik let se vede také debata o kritickém myšlení jako součásti každodenní výuky, tento úkol přesto stále leží jen na jednotlivých vyučujících či občanských iniciativách, ve většině případů bez jakékoliv podpory státu. Přitom platí, že bez kvalitní žurnalistiky občané České republiky nedostanou informace, na jejichž základě se mohou plnohodnotně rozhodovat, a bez rozvoje kritického myšlení nebudou schopni tyto informace správně vyhodnotit.
-
Zhruba 25 % obyvatelstva věří dezinformačním kanálům více nežli mainstreamovým médiím včetně veřejnoprávní televize či rádia.
Žádáme proto, aby politici neposkytovali rozhovory dezinformačním webům, necitovali je a nesdíleli dezinformační obsah (seznam českých a slovenských dezinformačních webů najdeme například na: www.konspiratori.sk.
Dále žádáme, aby byl kladen důraz na zavedení výuky kritického myšlení a mediální výuky do škol. Protože jen vzdělaná společnost se dokáže ubránit dezinformačním nástrahám a jen taková společnost se dokáže orientovat v dnešním světě zaplaveném informacemi různé kvality.
-
Co si vybavíte při letech 1856, 1879, 1903, 1947? Řada lidí odpoví – válka, revoluce, byl zvolený ten či onen prezident –, ale to, co máme na mysli, není spojeno s politikou. V těchto letech byla vynalezena umělá hmota, tranzistory, letadla a žárovky.
Žádáme, aby se na školách akcentovaly úspěchy moderního vědeckého pokroku. Pokroku, který inspiruje další generace. Technologický vývoj naší společnosti je totiž něco, na co můžeme být všichni pyšní.
-
K destabilizaci demokraticky fungující země by úplně stačily například čtyři dny bez elektrické energie. Představme si, že se kyberzločinec nabourá do naší „smart“ ledničky, televize, klimatizace… Vše nastaví na maximální výkon a zvládne to udělat s dostatečným počtem domácností. Způsobí tím přetížení tak vysoké, že dojde k tzv. „black outu“.
Řešení však nespatřujeme ve výměně energie za českou suverenitu. Česká energetická politika by měla být soběstačná a nezávislá.
-
O digitalizaci v České republice dokážeme dobře přemýšlet, ale už se nám tolik nedaří projekty plně realizovat. Některá data se sice digitalizují, ale pořád musíme chodit na úřady, abychom je získali.
Žádáme minimalizaci nutnosti osobního kontaktu s úřady ve věcech, kdy to není nezbytně nutné. Ať už je to on-line žádost o novou občanku, založení živnosti nebo přihlášení nového vozu.
-
Každý čtvrtý člověk si během života projde nějakým duševním onemocněním. Přibližně 20 % dětí ve věku 13–18 let má psychické obtíže. Asi 50 % chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do 14. roku života, a 75 % do 24. roku života. Mladá generace představuje významnou rizikovou skupinu, přesto se ve školách neklade dostatečný důraz na péči o duševní zdraví a služeb pro děti a mladé lidi s duševními obtížemi je žalostně málo.
Proto žádáme, aby se prevence duševních onemocnění a podpora duševního zdraví staly nedílnou součástí vzdělávacího procesu. V péči o nemocné by měl být kladen důraz na lidská práva, a těžiště péče by se mělo přesunout z velkých psychiatrických nemocnic do komunitních služeb.
-
Předcházejme nemocem, jako jsou rakovina či infarkt, prostřednictvím důkladné prevence. Lékaři by své pacienty neměli jen léčit, ale měli by je dlouhodobě vést právě k prevenci. Toho lze dosáhnout prostřednictvím empatického a rovnocenného vztahu, kde se pacient ptá a lékař trpělivě vysvětluje.
Proto žádáme, aby ministerstvo zdravotnictví kladlo na tuto problematiku velký důraz a aktivně se zapojilo do osvěty v této oblasti.
-
Přáli bychom si, aby Češi dávali přednost kvalitě před kvantitou a vrátili se k produktům „s příběhem“.
Proto žádáme více výhod a příležitostí pro začínající a lokální podnikatele. Měli bychom si vážit firem, které se rozhodly tvořit a produkovat právě v České republice. Jedinou cestou, jak se vymanit ze začarovaného kruhu nízkých platů, je oproštění se od nálepky „montovna“.
Musíme začít vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou – hodnotou, která zůstane primárně v české ekonomice. K tomu však podnikatelé potřebují vhodné podmínky – musí se soustředit především na výrobu a produkci, nikoli na administrativu a překážky.
-
V České republice je téměř jeden milion lidí v exekuci, což představuje významný ekonomický i sociologický problém. Lidé utíkají do šedé zóny, pracují načerno a neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Řešení tohoto problému se skládá z několika kroků, přičemž na prvním místě je zvyšování finanční gramotnosti. To však už nepomůže těm, kteří se ocitli v dluhové pasti.
Proto žádáme změnu právního rámce, který by motivoval dlužníky k legální práci. Inspirujme se například v Německu. Chceme žít ve společnosti, kde se lidé zbytečně nezadlužují a zákony jim v tom pomáhají.
-
Jedním z významných problémů českého právního systému je, že mu lidé – zejména mladí – nerozumí a nevědí, jak jej správně využívat. Obecně je třeba v České republice posílit povědomí o tom, že právo existuje pro ochranu občanů.
Proto žádáme o vytvoření srozumitelného právního materiálu, který by byl dostupný pro všechny občany – ideálně formou internetové stránky nebo mobilní aplikace. Tento zdroj by měl být důvěryhodnou alternativou k různým internetovým diskusním fórům, která jsou často zaplavena matoucími polopravdami či nepravdami, jež lidé často využívají jako svůj hlavní zdroj právních informací.
Když pak občané přijdou k soudu s těmito nepřesnými informacemi, často nejsou úspěšní, což vede k nebezpečné frustraci ze systému. Dotyčný má totiž často pocit, že stát je nespravedlivý.
-
Jsme generace, která musí aktivně řešit environmentální problémy, včetně zacházení s plasty. Plasty negativně ovlivňují naše zdraví a jejich nadprodukce výrazně zatěžuje životní prostředí, ve kterém žijeme. Musíme přijmout odpovědnost nejen za sebe, ale i za život budoucích generací, a postupně zavádět nezbytná opatření.
Proto žádáme právní úpravu, která by obchodům s potravinami uložila povinnost informovat své zákazníky o škodlivosti plastů. Cílem této úpravy je zvýšit informovanost veřejnosti a podpořit změnu spotřebního chování.
-
Sucho, nedostatek vody a eroze půdy jsou environmentální problémy, které mají řešení.
Žádáme, aby naše krajina byla rozmanitější. Nevidíme žádný logický důvod, proč by se mělo české zemědělství zaměřovat na plodiny, které z naší úrodné půdy dělají poušť. Věděli jste například, že na výrobu jednoho litru methylesteru řepkového oleje se spotřebuje 2 500 litrů vody?
-
V roce 1958 byla Česká republika na výstavě Expo v Bruselu recenzemi oceněna jako „gastronomická pohádka tisíce a jedné noci“.
Žádáme, aby se navázalo na tradici slavné české gastronomie a aby byly podporovány zejména projekty, které posílí její postavení jak na domácí, tak na světové gastronomické scéně. Národní gastronomie je nepochybně součástí kultury, a když je řeč o české kultuře, ve světě se o nás stále ví málo. Proč by právě gastronomie nemohla být cestou, jak česká kultura získá širší věhlas?
-
Půjdeme příkladem a budeme se chovat čestně a férově. Jen tak můžeme změnit všeobecnou frustraci mladých lidí z věcí veřejných. Vytvoříme prostředí, které bude produkovat pozitivní vzory veřejného života. Znovu si budeme moci říci: jsme hrdými občany českého státu. Státu, který je sice rozlohou malý, ale nabízí inspirativní a velké osobnosti.
-
I přes určité nedostatky, které jsme zmínili, většina společnosti žije v hojnosti a za 100 let existence našeho státu máme být na co hrdí. Jednou z našich národních charakteristik je však skromnost. Jsme společností zdvořilých a skromných lidí, ale tuto skromnost často používáme jako zástěrku pro neochotu něco dělat a vystoupit z davu.
Bylo by skvělé, kdyby se každý naučil věřit ve své schopnosti a zároveň podporoval ostatní a oceňoval jejich úsilí.
-
Nelíbí se nám, jakým způsobem se v naší zemi nakládá s pravdou.
Žádáme pravdomluvnost od těch, kterým jsme dali mandát k řízení veřejného prostoru, ve kterém všichni společně žijeme. Proto říkáme jasné NE šiřitelům fake news, obchodníkům se strachem a cenzorům dějin. NE plivání na novináře, aktivisty, umělce, zkrátka na každého, kdo myslí „jinak”. Pokud neprojevíme rozhodný nesouhlas s morálním úpadkem veřejného prostoru, bude nám budoucnost vyrvána z rukou.
-
Chceme společnost odvážnou a laskavou. Společnost, která se rozhoduje na základě kritického myšlení a kvalitních informací, a která se aktivně zapojuje do věcí veřejných. Chceme společnost odolnou vůči manipulacím a strašení, společnost solidární a spravedlivou. V takové společnosti se lidská svoboda a důstojnost stanou posvátnými hodnotami a každý v ní bude mít své místo.
-
Právě jste dočetli vizi České republiky očima mladých.
Žádáme Vás proto, abyste nám pomohli tuto vizi proměnit ve společenskou realitu. K tomu budeme potřebovat Vaši podporu. Prosím, sdílejte naši výzvu a pošlete ji svým spolužákům, přátelům, rodině i kolegům v práci. Čím více odpovědí a podpory pro jednotlivé body získáme, tím hlasitěji budeme slyšet.
Děkujeme Vám.
Do projektu se zapojili
